Jar with plant motif

V krásném údolí řeky Teplé, hodinu a půl pěší cesty na jihozápad od Karlových Varů, u osady Březová byla založena r.1803 sasko-výmarským obchodníkem Bedřichem Höckem čtvrtá česká porcelánka. Höcke byl spojen s durýnskými podnikateli (Greinery ) a asi z jejich přemlouvání přišel zkusit do Čech nový průmysl. 

Vybudoval dvě porcelánové pece a s pomocí blíže neznámého durynského odborníka v připravování porcelánové hmoty se dal do práce výroby nádobí a porcelánových dýmkových hlaviček. 

Podniku se však moc dobře nedařilo a tak Höcke, který se bál dalších finančních ztrát, pronajal r.1806 porcelánku účetnímu Ferdinandu Cranzovi.On však ale také neuspěl, proto Höcke hledal kupce, kterému by podnik prodal.Höcke kupce našel bylo to r. 1811 a byl jím Jan Martin Fischer a mladý březovský usedlík Kryštof Reichenbach. 

Pozdně barokní formy nádobí, které je zdobeno typickou lineární kobaltovou dekorací slaměnek i motivy ptáka a skal. Objevují se i motivy květinové, malované karmínem nebo prudkou cihlovou červení a zelení. Empírové válcové tvary nádobí s květinovou dekorací, hlavně karmínovou. Ke konci Höckeho období nastupují tvary vídeňské, zdobené i pestrobarevnými figurkovými postavičkami, hlavně z mytologie. 

Už rok po převzetí porcelánky Fischerem a Reichenbachem se začíná porcelánce dařit. Velké uznání březovský porcelán měl v době, kdy řekli, že továrna jako první v Čechách obdržela v r. 1829 povolení zdobit výrobky mědí. 

Podle zprávy vystavenou komisí porcelánka v roce 1831, zaměstnávala 36 točířů, 37 malířů, pozlacovačů a tiskařů, 16 polírů a 36 pomocných dělníků, s úředním personálem celkem 130 zaměstnanců. Porcelánka dodávala tehdy do skladů v Praze, Brně a Vídni, ale i do prodejen porcelánů ve větších městech bývalé říše a zejména do měst severní Itálie a do ciziny. V zlacení nádobí byla březovská porcelánka v první půli století na prvním místě mezi porcelánkami vůbec. 

Kolem roku 1845 se objevuje tzv. forma perleťová, tvar koflíků je zvonovitý a nožce a boky svisle protlačenými. Byly to původně znaky vídeňského porcelánu, kterou ale později napodobila slavkovská porcelánka. 

Komerční zájmy, násobící se rostoucí konkurencí porcelánek ostatních, bojovaly se zájmy o ušlechtilou formu a výtvarnou úroveň dekoru. Březovský porcelán začal ztrácet uměleckou hodnotu díla, výrobky začaly vykazovat povrchnost modelace a laciný efekt v dekoraci. Jediné, čím i za těchto neutěšených poměrů továrna vyniká nad průměr, je dokonalé složení a kvalita porcelánového střepu a také, vynikající výtvarná hodnota. Pro tuto přednost  se pak některé březovské výrobky dočkaly vynikajícího uznání na světové výstavě ve Vídni roku 1873.