Jar with mandala

V roce 1804 začal Johan Ritter von Schönau na svém dalovickém panství s výrobou kameniny. V roce 1805 mu udělilo zemské gubernium privilegium ke zřízení továrny na kameninu. 

Továrna se rychle rozvíjela a za necelé dva roky již zaměstnávala 64 lidí. K vytápění pecí se používalo kamenné uhlí a výrobky dosáhly takové dokonalosti, že soutěžily s významnými domácími i zahraničními podniky. V roce 1807 se stal společníkem Jana bratr Václav a od téhož roku byl podnik veden pod firmou „Bratři Jan a Václav ryt. ze Schönau“. Od roku 1815 zůstal jediným majitelem opět Jan. 

Významnou úlohu při rozkvětu továrny sehrál její ředitel od počátků až do roku 1814 – Benedikt Hasslacher a jeho seznámení s J.W. Goethem, který celkem šestkrát v letech 1806 – 1820 navštívil Dalovice. Goethe si zde koupil dvanácti osobní jídelní servis, jenž se mu mimořádně zalíbil. V roce 1821 Jan baron ze Schönau zemřel, majitelem továrny se stal jeho syn Wolfgang Julius. Ten ji v roce 1832 prodal statkáři Vilému Václavu Lorencovi, který továrnu opravil a zmodernizoval. 

Od roku 1830 se začíná i s výrobou porcelánu. Již roku 1844 se v Dalovicích používalo také dekorování měditiskem. V padesátých letech 19. století vyráběla továrna porcelánové čajové i kávové soupravy, talíře, mísy, vázy, luxusní zboží, figurky i dětské hračky, nádobíčko pro panenky. Tou dobou zaměstnávala továrna téměř 100 lidí. 

V roce 1850 prodal V. Lorenc závod účetnímu Fr. Fischerovi, který se spojil s místním obchodníkem Fr. Urfusem. Ten byl v letech 1855 – 1875 jediným majitelem, od něhož továrnu koupil Riedel z Riedensteinu, jenž ji později zadlužený prodal loketské firmě „Springer & Co“. Firma roku 1889 dosadila svého ředitele Ludvíka Pröscholdta, za kterého se zcela upustilo od výroby kameniny. 

Roku 1891 Pröscholdt se svými společníky Gottlem a Zebischem porcelánku od firmy odkoupil a vlastnil ji až do roku 1918, kdy se stala součástí koncernu Epiag - Erste Böhmische Porzellanindustrie A.G. in Karlsbad (První česká akciová společnost porcelánového průmyslu v Karlových Varech). 

Po zestátnění koncernu Epiag v roce 1945 a po ustavení oborového ředitelství Karlovarský porcelán o.p. v roce 1958, byla do něj továrna začleněna jako závod Dalovice. Vzhledem k vynikající dlouholeté tradici kdysi samostatné továrny v Dalovicích a pozdějšího Epiagu zůstala firemní značka s názvem Epiag. 

V roce 1997 byla výroba v továrně zastavena až do roku 2002, kdy továrnu koupila firma LOFIDA – PORCELÁN CZ s.r.o., která obnovila výrobu porcelánu pod novou firemní značkou EPIAG LOFIDA - PORCELÁN CZ s.r.o. V současné době zaměstnává více než 70 zaměstnanců a nabízí ucelený výrobní sortiment užitkového a exkluzívního porcelánu.